První semestr v Brně?
Škola mě fakt baví. Touha být šílenou jazykovědkyní mě neopustila, i když první zkouškové nedopadlo zrovna valně, zvlášť v diktátu. Kromě školy to však stálo za prázdný balíček bonbonů - je to prázdné a ještě to naseštve.
V normálním rozpoložení jsem velmi společenský tvor. Ne, že bych se potřebovala kamarádit s každým, ale když se mi někdo připlete do cesty, je se mnou celkem zábavná řeč. Pokud mě znáte, schytáte spoustu více, či méně, trapných historek od maturitních, přes pracovní po dobrodružné výpravy do ledničky. Můj život je dobrodružství, nebo žumpa. Můj první semestr byl až do začátku zkouškového zahnívajícího charakteru. Pak to sice dostalo spád, ale jako na horské dráze. Od sebevražedných myšlenek, přes apatii, po euforii až k umření. Ze dne na den. Běžný čtenář asi pochopí, že se pak člověk cítí poměrně vyflusnutě, i když mu k tomu hraje životní soundtrack složen z roztomilých, poskakujících, drsně se tvářících, každopádně pěkných, Korejců.
