A když už jsme u toho...

Vzít tak nůžky a ustřihnou to všechno..

..jen tak na truc.

..změnilo by se něco?

..umřel by jednorožec?

..a donesla by mi víla Zubnička penízek?

..kdybych je prodala, nebyla by to víla Zubnička...

I mé vlasy jsou marnost.

Důvod proč je neustřihnu, také.

Měla bych jít spát, je to přece užitečnější než prázdně čumět do nicoty..

..sem a tam.
Zbytečně nezbytná a zoufale nepotřebná.
Snažící se zachytit vítr.

Čokoládová dáma

Taková čokoláda po ránu fakt zvedne náladu.

Ještě, že na ní nemám alergii.

Včerejší Billy Talent večer mě skoro přešel a tak jsem dneska ani nezabila moc lidí.

Quo Vadis je super, hlavně, když jste se ještě nedostali k osmi kapitolám hořícího Říma a v tom Římě jste nedávno byli, takže si to hezky dokážete představit. Baví mě koukat pod pokličku jiným kulturám.

Taky mě baví koukat se na dokumenty a zkoumat životy významných historických osobností. Konkrétně významných politíků... ujíždím na Masarykovi a chci prozkoumat životy i těch dalších a proto jsem dneska vyjímečně v dějepise nespala a byla jak surikata.

Marnost rozpolcepřecitlnehodnosti

Mám chuť napsat o tom, jak mám moc skvělý den.
Jaký si ho uděláte, takový ho máte ;)
Když jste nedospělá vydeptaná kráva, občas to dopadne tak, že si celý den ve škole probrečíte nebo prospíte, pohazujete propiskami, nervujete se a nadáváte jako dlaždič.
Jsem na sebe hrdá.
No ani ne.. a proto jsem byla ještě protivnější a brečela ještě víc.
Ženská logika, viďte?
Ne, potenciálně militantní stav nemám. Spíš permanentně... ok poslední dobou... přecitlivělá jako sviňa.
Mám důvod?
JO! Vlastně ne.. počkat.. já už ani nevím.

Mrznoucí maturující královna Matematika a šalinový štěkající sen

Kdo to kdy viděl, aby ledové královně byla zima?
Je a příšerná.
Moje alternativní identita je v háji.
Co už.
Dnes jsem byla velmi nešťastná, protože byli pouze 2 lidé, kteří mi věnovali pozornost, když jsem něco říkala, z nichž tu druhou osobu jsem musela prvně prošpikovat prupiskou, aby si uvědomila, že na ní mluvím.
Vlastně 3. Ta poslední, při cestě domů.

Citronový džus

Pátek by byl perfektní, kdyby tam byly ty min. 3 minuty na které jsem se těšila... pár měsíců. Ale i tak jsem si to užila. Nějak nepobírám, proč mi to ti, co mě strašně utěšovali a měli budovatelské proslovy o postoji, nevěřili.

1. Celý den jsem skoro nic nejedla, vypila tak 0,35 l a na to si dětinsky lokla jakousi šílenou pálenku, i když jsem měla ráno moralistické řeči, že pít nebudu, že to k bavení se nepotřebuju. Což o to, bavila jsem se i bez toho, ale jedna kamarádka mě vytočila nad Míru a tak jsem ho ztratila.
2. Když se napiju, jsem buď hrozně vtipná nebo depkařím.
3. Utěšovat mě, tím, že mi položíte ruku na záda a ještě mě žádáte o ruku, chcete si povídat.. a jste přiopilý kluk.. NENÍ DOBRÝ NÁPAD!
4. Pokud mě chcete objímat v tomto stavu, pošlete se někam sami, abych to nemusela děla já. Sorry O.V.A.
5. Pokud vám řeknu, že jsem přecitlivělá z toho, že jsem pila a že to nemáte řešit, to že mě chcete pozvat na drink (a najednou jste se mnou BFF), taky nic neřeší.

Otázky podvědomí

Sedí ve tříde. Ani neví, co je za hodinu. Najednou se postaví její červenovlasá spolužačka a má v ruce nějaký papír.
     ,,Ráda bych vám předložila petici, abychom se zbavili naší spolužačky Doubravky. Proč? Je moc hlučná! Už je na čase. Kdo souhlasí s tím, aby opustila naší třídu, podepište se.'' Počkat.. oni se baví o ní?
Petice se plní.. už má nějakých devět podpisů. Její útroby se sevřou a propadá panice. Počkat, přece jí nemůžou jen tak vyhodit ze třídy, ředitel s tím nebude souhlasit, co udělala špatně, celou dobu jí nikdo na nic neupozornil.. co bude dělat, vždyť za chvíli maturuje, nemůžu odejít z této školy... víří se v její hlavě jako změť komárů.

Takže hodně dětí Hikari?

Po dnešku fakt nevím, jestli chci přivést děti na tento svět.
Prý.. ,,Ich hätte gern vier Kinder.''
         ,,Ich würde gern gut Mutter.''
A pak zjistím, že moje ségra špatně pochopí smysl emo, nechá si ostříhat patku a zkouší se řezat.
Ask.fm vážení je občas zajímavé čtení.
Takové depresivní někdy.
To, že je strašně zamilovaná beru.. to že není jako já a běhá za klukama a její: ,,Budu chodit s klukama až v tolika v kolika začneš ty,'' jsem věděla, že nevydrží, ale to že se začne hodit za hovadama už v 11 ti a stane se závislou na 1D subkultuře (potažmo net) a k tomu si chce ještě hrát na emo, aniž by věděla o čem to je.
Propánakrále proč?

Potenciálně militantní kobyla

Když s kobylou třískají hormony a ona se tím nechá semlít, je to tragikomedie pro všechny v jejím okolí. Je to skoro nevysvětlitelný přírodní jev.. pro některé. Ona sama občas nechápe proč něco dělá, ale prostě se jí chce, tak to dělá.
Jeden den jí všichni štvou a je protivná i na ty na které nechce, ale v tu chvíli chce, protože jí přece štvou z toho důvodu, ze kterého je naštvaná a za všechno můžou a nebo taky ne, ale to je přece jedno, protože všechno je stejně na nic a kravina a vlezte jí na hrb. Druhý den je v pohodě. Zdánlivě. Třetí den jí neříká nic zákon schválnosti, protože 2 dny držela dietu a měla nervy v kýblu z jogurtu, který snědla 14 hodin před odběrem a tak se bála, že jí vyrazí kvůli vysokému tuku v krvi, ale... oni jí vyrazí kvůli úplně něčemu jinému!

BS - Ashe's poem

My throne is like primula's seed,

growing through snow without a heat.

My throne is like a mountain breeze,

so strong it can freeze even seas..

but there stays water on the bottom still

and sun will rise.. I hope it will.

...Dnes jsme v angličtině měli sesmolit 4 verše alá Burns a když jsem to četla v hodině, nebylo to vypiplané.

4 jedničky na dvanulatřináctou

Povím vám příběh.

Před 3 dny...

Před dvěma lety...

R,R - 1. Ztracena v historii

I.

Analea

      Na rovinu, když jsem se ráno musela kopat z postele do 4. dne školního výletu v Římě, o hodinu dříve, vůbec se mi nechtělo. Však se mi to také povedlo 10 minut před snídaní. Zeitru jsem asi ráno poslala do háje s tím, že ,,jooo jasně už vstávám, radši běž napřed.’’ To, že jsem holka šikovná, ale všichni víme a tak jsem to stihla všechno dřív než některé jiné slečny, které se ještě postaraly o menší zdržovačku. Při duelu make-up vs. 10 min spánku navíc totiž u mě vyhrává spánek. A ten mi už druhý týden dost chybí. Na výlet do Ostia Antica jsem se sice těšila, ale když drhnete bradou patníky, jak vám padá hlava únavou, tak vám to natěšenost vcelku kazí. Doufám, že narazíme na nějakou morbidní zábavu, jakou byla včerejší návštěva katakomb, ta mi panečku vlila nový život do žil! Zatím to vypadá na trapnou procházku luhy a háji. Tříďas nám je dnes za průvodce, tak máme lot of fun together. Je to Amík a všichni Amíci jsou hrozně crazy. Což o to, pan Vowel je fajn, ale víc crazy jsem prý já. Pch, pojďme si o tom popovídat. Teda asi radši o tom, kde to vlastně jsme..

Reset, Rollback - úvod

Tak vážení,
brečeli jste, že Vyšší cíle hrdinů a omáčka kde je další díl, pamatujete?
Je dost možné, že pokračování už prostě nebude. Stálo to dost dlouho a navíc, ani já nevím jak bych pokračovala s tím, co jsem začala. Tedy vím, ale musela bych to posunout tak, jak se mi nechce, jelikož by to teď jinak nešlo, takže.. haha rozumíte, což? :D

Prostě to neřešte.

Napadlo nás něco jiného.

Ano, studio Kattashi uvádí další projekt!

Sadness & Sorrow

28.3.2012

do soutěže

téma: ''When I am alone''

Varování: následující emoce jsou velmi autentické a když jsme si nad tím sedli s Mr.T, aby mi to zkomentoval, při čtení jsem se rozbrečela.

Being alone. My favorite thing to do these days. I was always an extrovert so what happened to me? I wonder. It is like people were mosquitoes and drank my energy. I am just arriving home from school exhausted and full of sorrow. People. People everywhere. People with broken hearts. People trapped in misery. I can’t help them. I just suck in their pain like a sponge does with water. It feels like a steel grating that encircles your stomach and needles that stir your entrails. Your eyes bite and there is something bitter in your throat. You want to escape. You want to run away. You want to get out of here. But how? How can you run away from this broken world?

The Wasp Diary

The Wasp Diary

10. 9. 2011

My dear diary,

Today I decided to cancel my Stingbook account. I think it is a right decision because it filled all my days long. I don’t want to be an ordinary wasp. I want to be the extraordinary wasp! So I am starting to write you. I hope it will be the bestseller one time. The Wasp Diary. Yeah. The wasp who was able to live without Stingbook. Mwahaha!

Wish me luck diary,

Your loving Yelowjacket Wasp

11.9.2011

My dear diary,

They are so stupid! In our nest today, when we were building new rooms, one of wasps asked me why I canceled Stingbook. I said that I don’t need it and she said that I can’t stand it. She will see that this is not true!  I’ll prove it to everyone.

Your loving Yelow jacket Wasp

CW - cvičení

V prváku jsme pod vedením jednoho skvělého crazy kreativního Amíka učitele měli kreativní psaní. Díky tomu se moje psaní zvrhlo a vyvrhlo do podoby v jaké je teď. Napadlo mě, že bych mohla vytáhnout povedené kousky, které jsem vyplodila za domácí úkol. První várka jsou krátká cvičení, kde jsme měli trénovat různé věci jako vyjádření emocí, popis apod...
Omlouvám se za případné hrubky.. je to neopravená verze, co jsem odevzdávala :)

Rozárka a flybook

Šáhla jsem do svých, ještě nevyčerpaných, zdrojů a vytáhla svou legendární slohovku, co jsem psala v prváku. Tady někde začala moje úchylka na pseudobajky s morbidním koncem O:)

Za sedmero žumpami, devatero JZD a jedním pivovarem, žila, létala a otravovala lidem život, jedna moucha domácí, latinsky musca domestica. A ta moucha, milá pubertální mládeži a pane řediteli BMA, se jmenovala Rozárka. Bydlela v malebné obci s názvem Vojkovice. Ptáte se, kde ty Vojkovice leží? Jistá skalická slečna by vám odpověděla: ,,Máš Skalici, vedle přes řeku je Dobrá, a když vyjedeš z Dobré, tak tam máš Nošovice a Vojkovice.‘‘ se zářivým úsměvem na rtech.

Tato obyčejná vojkovická moucha Rozárka se jednou vydala na okružní letbu kolem Křibíkovic rodinného domku. Vesele poletovala, protože ten krásný slunečný den, který byl provoněn rozkvetlými růžemi, které v okolí nerostly a vůní destilovaných bílých hroznů, které se zde velice často konzumovaly, byl jako stvořen na výlet a tyto vůně jí naplňovaly štěstím. Právě, když dokončila radostnou muší piruetku, připojila se k její prolítce její kamarádka z dětství, moucha Štěpánka.

Krák, Krák! Mám ívl plán!

..volala jsem na Krák s jejím kůl bojfrendem, když jsem vybíhala schody na nádraží.

Vprostřed listopadu se koná jedna přespávačka u nás na škole.. Halloweenská.. takže kostýmy vítány.. vykračuju si takhle ráno na vlak, kecám s JK...

,,Hmm Pane, já ti nevím, mám jít na dámskou jízdu nebo na tu přespávačku ve škole.. nebo nikam? A když na přespávačku, tak jaký kostým? Achjoo.. upír je nuda, zombie už taky, čarodějnice trapná, bílá paní.. bílá už být nemůžu.. co dalšího je strašidelného a jsem schopna to provést?''

*CVAK - titulek knihy Heroes of Olympus - The son of Neptune*

,,HO! Tak to je hodně hustý nápad!''

A už to jelo.. stejně jako ten nápad s rafaello dortem a sněhovou královnou.

Tenhle nápad bych ale měla rozčesat v pohodě a neměl by mě tolik stát.

MUAHAHAHAHA! I tak to bude něco, co ještě nikdo neviděl. Snad se mi to podaří, aspoň z poloviny tak, jako ice cream.

,,Mami, tehdy a tehdy bude takhle akce.. a já mám SUPER nápad na kostým!''
*mamka nesdílí nadšení a tváří se zaraženě až vyděšeně*

Jo, jsem sort of scary and crazy girl. Watch out. :D
Musím se naučit šít, než budu mít děti.. hm a doufám, že je jednou mít budu a že tak budu mít pro koho šít, protože jestli jo, budou mít za zády crazy-dramaqueen mámu a vymetou všechny karnevaly. *evil laugh*
Chudinky.

P.S.: Když jsem tohle psala jko P.S minulého článku, došlo mi, že to vyjde na článek nový a nekteří by se k tomu přes káčko stejně nedostali.. haha :D

There's no one like our God

Jaký je člověk hrdina se pozná vždycky až když se píše písemka z fyziky.
To jsem se zase předvedla. Panichystericmode jak se patří. Za ty vulgarismy si zasloužím pusu vydrhnout savem a rejžákem.. ocelovým rejžákem. Hikari, Hikari...

Každopádně jsem ráda, že jsem šla o velké přestávce na chvály (= zpíváme JK o tom, že dík a že je borec). Je fajn, že jsou před fyzikou. Písničky mi pomůžou parádně vypnout. Miluju hudbu. A když je v hudbě i propojení s JK - YAAAY! Taky, kdybych neměla Jeho oporu, tak se můžu jít někam bodnout.
Protože jak jsem doplnila 136. Žalm minulý týden..