Střelíte nahoru prosbu za vydařený den zatímco si balíte svačinu do batohu. Jdete do koupelny. O 20 min později vyjdete z koupelny a oblečete se. Učešete se. Jdete na bus. Zjistíte, že jste si nechali doma mp3. (2. fail)
Koupíte si měsíčník na vlak, abyste neriskovali vaše včerejší štěstí. Z autobusu vystoupí Krokouš, máte radost, jdete na vlak. Vlak přijede, vlak dorazí, dojdete do školy. Následuje první záchvat kašle. Matika.. ,,Hm hm to je ale škoda, že tu zítra na písemku nebudu, tedy doufám,'' říkáte si. Další hodina - čeština. Prospíte velkou přestávku. Dějepis. Ještě 45 minut. Juchů, máte radost a jdete se ulít k doktorce.
Dorazíte do domovského města příliš brzo a tak jedete domů. Naklikáte si onlinovky, zatímco dlabete nudle z instantní polévky. Jdete k ORL doktorce, ke které podle vaší mámy chodíte od mala. Doktorka nemá vaší kartu, neboť jí nejspíš má ta druhá, ke které jste šli minule bez mámy, bo jste netušili, že jich je víc. (3. fail)
Vyšetří vás (snaží se vás přimět, abyste se pozvraceli do obličeje tím, že vám strká všemožné špachtle a zrcátka do krku a chce po vás abyste při tom dýchali) a pošle na retgen, jak jste čekali. Paní sestra na retgenu vás požádá, abyste si sundali všechny gumičky z vlasů, to jste nečekali. Zašmodrchá se vám jediná gumička i s mašlí, kterou jste si pečlivě ráno aranžovali. (4. fail)
Retgenujete se i se zašmodrchanou gumičkou, která nevzhledně trčí z hlavy vpravo, děkujete Bohu, že máte tak dlouhé vlasy a nemusíte to rvát hned. S otevřenou pusou stojíte u rentgenzaměřdesky déle, přestože vám řeka ,,Hotovo,'' již před 30ti sekundami. (5. fail)
V čekárně si vytrhnete s gumičkou i chomáč vlasů, po pětiminutovém zkoumání a zkoušení jste něžný způsob vzdali. Sestra chce po vás 30 Kč, páč se teď rengensnímky nahrávají na CD. Vracíte se do ordinace. Řekne vám, že v dutinách nic moc není, sliznice zduřelé, ten krk kolem hlasivek byl asi taky trochu červený hm hm hm. Předepíše vám léky na alergii a že prý pápá za týden a jestli se to nezlepší, tak v pátek na krev a případně další sada antibiotik. Pěkně poděkujete a vyrážíte domů přes Albert, kde pečivo skladují u pece, abyste jim ho nekoupili a páč maso někdo taky sežral, uděláte si procházku i do řeznictví. Bolí vás nohy, protože jste poslední dva týdny leželi v posteli a je vám vedro.
Maminka o ulejvání nechce ani slyšet. Jdete domů v podobě vánočního stromku (z Albertu) jako na pohřeb, protože vás čeká odpoledne u učení na desetisíc písemek a především na tu z matiky z vektorů, o kterých nemáte šajna, protože jste za a) jedním uchem tam druhým ven při úvodu, b) na další část jste chyběli, c) když jste se vrátili, neměli jste náladu na počítání a radši jste chrněli a dělali jste, že nechápete, d) při opakování dnes jste si to tam taky jen tak psali, aby vypadalo, že něco děláte, páč jste se cítili strašně nemocně a počítali jste s dvoudenní ulejvárnou doma. (6. fail)
Poučení: Zařiďte se pro nejhorší variantu a nepodceňujte posílání pozitivních kolejí (myšlenek) vašimi kamarády.
Jdu psát esej, učit se do matiky, chemie (I would like to blow this nonsense away.) a toužit po čase stráveném čtením mangy Kamisama Hajimemashita, protože po včerejší Partičce a Igorově ztvárnění Lišky Bystroušky mám slabost pro lišky
Prý, že ten had co mám na diáři je Písečnej, říkal Písečnej. Pfff. Tak určitě.. asi mu doporučím, aby si pustil díl, kde se objeví Mizuki, třeba si to rozmyslí (ten had se jí omotal kolem ruky a zanechal jí tam značku, co znamená zasnoubení a pak jí den na to unesl k sobě do shrine). Brats these days...
Ulejvačům zdar a vektorům zmar,
~Hikari-rádobymarod
Žádné komentáře:
Okomentovat