Zobrazují se příspěvky se štítkemZaržání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZaržání. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 22. února 2015

Na 42. hraně mezi žumpou a dobrodružsvím

První semestr v Brně?

Škola mě fakt baví. Touha být šílenou jazykovědkyní mě neopustila, i když první zkouškové nedopadlo zrovna valně, zvlášť v diktátu. Kromě školy to však stálo za prázdný balíček bonbonů - je to prázdné a ještě to naseštve.

V normálním rozpoložení jsem velmi společenský tvor. Ne, že bych se potřebovala kamarádit s každým, ale když se mi někdo připlete do cesty, je se mnou celkem zábavná řeč. Pokud mě znáte, schytáte spoustu více, či méně, trapných historek od maturitních, přes pracovní po dobrodružné výpravy do ledničky. Můj život je dobrodružství, nebo žumpa. Můj první semestr byl až do začátku zkouškového zahnívajícího charakteru. Pak to sice dostalo spád, ale jako na horské dráze. Od sebevražedných myšlenek, přes apatii, po euforii až k umření. Ze dne na den. Běžný čtenář asi pochopí, že se pak člověk cítí poměrně vyflusnutě, i když mu k tomu hraje životní soundtrack složen z roztomilých, poskakujících, drsně se tvářících, každopádně pěkných, Korejců.

neděle 26. ledna 2014

Haiku je z Japonska, sudokopytníče!

Chtěla bych o svých emocích napsat haiku, ale neumím to, protože je toho tolik co chci říct a nemůžu, že mi asi praskne hlava a proto napíšu tento nesmyslný článek plný blábolů a skrytých významů a rozuměj kdo má rozumět a nebo si to radši vůbec nečtěte.


Týden a rok.
Raffaelo.
Koukám na the Heirs.
Jsem hrozně sentimentální.
Naneun bogo sip-eo.
Chci vidět znovu Gu Family Book.
Naneun kkyeoango sip-eo.
Chci vyskočit z věže a i přes mnohačetné zlomeniny postavit žebřík z bambusu a vyšplhat pro modré z nebe.
Danji dangsin-eul wihae.
Be kenchana soon.
44 SEKUND!!!

pondělí 20. ledna 2014

Polarizované blbé náhody

Oranžová outdoor kofola s oranžovou jupí šťávou.
Okna se vzpínají, za stoly usedá večer.
Umřeme si ve čtvrtek a v pondělí se můžeme ukašlat k smrti.
Kdo mi koupí kofolu?
Portugalsko a Španělsko.
Kdo má čokoládu?
Obden a dnes zrovna ne.
Já nevím, kam jduuuu! *naráz okno*
To zvládneš.
Protože 11 + 7 je 18 stejně jako 9x2.
Jmenuješ se Gabriela a píšeš povídky o někom, kdo v tvém životě zatím neexistuje.

Kdo by za tím něco hledal, když i blbá sranda zhora stejně nic nemění.
Že by další šifra, kterou nikdy neztratím?
To abych si zavčasu udělala kopie.

sobota 21. prosince 2013

Neexistuju

Jdu se smazat ze světa.
Nebudete o mně nic vědět a já nebudu vědět nic o vás.
A bude nám dobře.
Nebo zle.
Ale nebudeme to o sobě vědět.
Nebudeme existovat.
Odjíždím do jiné dimenze.
Mějte se jak chcete.


Toto je pouze začátek.


pondělí 16. prosince 2013

Depkatrio zase válí

Jednou za čas příjde chvíle, kdy miss Metafora má všech metafor po krk a má ráda věci pěkně na rovinu.
Protože už se v tom začíná ztrácet a stejně je to už všechno špatně.
Tou miss Metaforou jsem myslela sebe, když už mám těch obrazných pojmenování po krk.
Prohlašuji, že nevím na jak dlouhou dobu, odmítám číst mezi řádky a mluvit mezi řádky.
Vzhledem k tomu, že jsem miss Metafora a mluvím občas mezi řádky jako Hemmingway a v podobenstvích jako Ježíš, tak to berte s nadhledem a pokud mi to někdy ujede, tak je to něco, co je všem jasné, nebo to bylo mimoděk.

sobota 7. prosince 2013

Odraz dovolené v půllitru

,,A maminko, co se stalo s tím originálním papírkem?''
,,Ten jsem hned poté, co jsem prohlásila, že ho nikdy neztratím, utopila v pivu a nejspíš ho zapomněla při odchodu na prázdném půllitru, kde se sušil, když jsem onehdy šla s princeznou Jehozrzkou a princem Dlouhovlasem na jedno.''

Tak takové sentimentální kecy jsem neměla už dlouho.
Ani tehdy, když jsem citovala Rimbauda v originále.. to totiž mluvil někdo jiný a já se ke slovu téměř nedostala :D
Stejně to bylo fajn a doufám, že za deset let se budeme mít všichni stále rádi a budeme jezdit na společnou dovolenou.

čtvrtek 28. listopadu 2013

A když už jsme u toho...

Vzít tak nůžky a ustřihnou to všechno..
..jen tak na truc.
..změnilo by se něco?
..umřel by jednorožec?
..a donesla by mi víla Zubnička penízek?
..kdybych je prodala, nebyla by to víla Zubnička...

I mé vlasy jsou marnost.
Důvod proč je neustřihnu, také.
Měla bych jít spát, je to přece užitečnější než prázdně čumět do nicoty..
..sem a tam.
Zbytečně nezbytná a zoufale nepotřebná.
Snažící se zachytit vítr.


středa 27. listopadu 2013

Marnost rozpolcepřecitlnehodnosti

Mám chuť napsat o tom, jak mám moc skvělý den.
Jaký si ho uděláte, takový ho máte ;)
Když jste nedospělá vydeptaná kráva, občas to dopadne tak, že si celý den ve škole probrečíte nebo prospíte, pohazujete propiskami, nervujete se a nadáváte jako dlaždič.
Jsem na sebe hrdá.
No ani ne.. a proto jsem byla ještě protivnější a brečela ještě víc.
Ženská logika, viďte?
Ne, potenciálně militantní stav nemám. Spíš permanentně... ok poslední dobou... přecitlivělá jako sviňa.
Mám důvod?
JO! Vlastně ne.. počkat.. já už ani nevím.

neděle 17. listopadu 2013

Otázky podvědomí

Sedí ve tříde. Ani neví, co je za hodinu. Najednou se postaví její červenovlasá spolužačka a má v ruce nějaký papír.
     ,,Ráda bych vám předložila petici, abychom se zbavili naší spolužačky Doubravky. Proč? Je moc hlučná! Už je na čase. Kdo souhlasí s tím, aby opustila naší třídu, podepište se.'' Počkat.. oni se baví o ní?
Petice se plní.. už má nějakých devět podpisů. Její útroby se sevřou a propadá panice. Počkat, přece jí nemůžou jen tak vyhodit ze třídy, ředitel s tím nebude souhlasit, co udělala špatně, celou dobu jí nikdo na nic neupozornil.. co bude dělat, vždyť za chvíli maturuje, nemůžu odejít z této školy... víří se v její hlavě jako změť komárů.

pátek 1. listopadu 2013

Krák, Krák! Mám ívl plán!

..volala jsem na Krák s jejím kůl bojfrendem, když jsem vybíhala schody na nádraží.

Vprostřed listopadu se koná jedna přespávačka u nás na škole.. Halloweenská.. takže kostýmy vítány.. vykračuju si takhle ráno na vlak, kecám s JK...
,,Hmm Pane, já ti nevím, mám jít na dámskou jízdu nebo na tu přespávačku ve škole.. nebo nikam? A když na přespávačku, tak jaký kostým? Achjoo.. upír je nuda, zombie už taky, čarodějnice trapná, bílá paní.. bílá už být nemůžu.. co dalšího je strašidelného a jsem schopna to provést?''
*CVAK - titulek knihy Heroes of Olympus - The son of Neptune*
,,HO! Tak to je hodně hustý nápad!''

A už to jelo.. stejně jako ten nápad s rafaello dortem a sněhovou královnou.
Tenhle nápad bych ale měla rozčesat v pohodě a neměl by mě tolik stát.
MUAHAHAHAHA! I tak to bude něco, co ještě nikdo neviděl. Snad se mi to podaří, aspoň z poloviny tak, jako ice cream.

,,Mami, tehdy a tehdy bude takhle akce.. a já mám SUPER nápad na kostým!''
*mamka nesdílí nadšení a tváří se zaraženě až vyděšeně*

Jo, jsem sort of scary and crazy girl. Watch out. :D
Musím se naučit šít, než budu mít děti.. hm a doufám, že je jednou mít budu a že tak budu mít pro koho šít, protože jestli jo, budou mít za zády crazy-dramaqueen mámu a vymetou všechny karnevaly. *evil laugh*
Chudinky.

P.S.: Když jsem tohle psala jko P.S minulého článku, došlo mi, že to vyjde na článek nový a nekteří by se k tomu přes káčko stejně nedostali.. haha :D

středa 23. října 2013

A dooost..

Už-nechci. Stačilo.
Potřebuju se pořádně vyspat. 
Zavřít se někam sama - jen já a JK.
Pryč od lidí.
Pryč od všeho.
A to velmi brzo!
Jen si protrpět další 2 dny..
Už aby to bylo.
Ještě, že jsou ty prázdniny. Potřebuju je jako kyslík.
Cítím se znovu jako malá, udepčená, agresivní prvačka.
Ok.. tu depku vlastně teoreticky nemám.
Prakticky vyhlížím správnou polohu ručiček na ciferníku.
Snažím se nezbláznit.
Umírám hlady, ale jsem tak smrtelně unavená, že nemám ani sílu se pořádně najíst a dobít se!
Ve škole buď spím, nebo jsem protivná nebo dělám, že spím, abych se nemusela s nikým bavit a nebo nepřítomně čumím do blba. (A nebo nadšeně počítám matiku, dokud mě to uklidňuje - tzn. dokud chápu, co počítám.)

pondělí 21. října 2013

Ztužovač šlehačky

Po obloze ženou se mraky.
Bude pršet nebude?
Proč drncají koleje?
Ruce se třpytí.. od obličeje.
Není zbytí.
Co se to zase děje?
Ptá se taky.

Chtěla by slyšet něco hezkého...
ale.. na to si musí počkat.
Protože mraky stahují se kvůli slov hezkosti.
Těch už tady bylo tehdy příliš dosti.
Teď se musí vůči nim poprat.
Krém netuhne.. opět je to nedokonalé..
tak aspoň ten kostým.

středa 16. října 2013

Na vlnách emimocí půlhodinu před půlnocí

Návrat z Říma (brzy budou zveřejněny všechny zápisky.. už chybí cca jen 3) byl velkým kulturním šokem.
Kromě toho, že jsem i přesto, že jsem prakticky prospala celý den, usla o půlnoci. bylo pro mě dost překvapivé. A leze to na mě zas..

Párkrát jsem dnes sebevražedně přešla přes cestu..
To máte tak, když v Itálii chytnete manýry a máte odhadnuté vzdálenosti aneb stihne zastavit nestihne.
Stojím na přechodě, projede auto.. druhé je tak akorát, aby mi zastavilo.. tak jdu. Nevypadal nadšeně.
Že jsem magor, mi došlo až pak.

Byla jsem dnes celý den úplně mimo, takže žádné překvapení.
Dobíhání vlaku v gladách za deště a kosa jak z nosa mi vůbec nechyběla.
Ve škole jsem se nedokázala soustředit a jen jsem hrotila to, jak je všechno blbá náhoda, na kterou nevěřím. (To jakože nevěřím na náhodu a proto to nemůže být náhoda, i když bych si přála, protože by to bylo jednodušší.)

pondělí 7. října 2013

Rozložena na mnohočleny

,,Nebudu hysterická,'' řekla a z očí jí vytryskl nový vodopád.

Vyhlásila jsem válku algebraickým výrazům.
Teoreticky je to lehké jako facka, ale já prostě potřebuju vidět ten postup a.. ten jsem viděla neúplně a sama si ho asi očividně nejsem schopna sama domyslet, protože jsem pitomá, nebo tak něco. Ze všech těch x a a a b a dvojek a trojek a hlavně ZLOMKŮ se mi dělá zle. Zasekla jsem se u pátého příkladu a nejsem schopna, pokračovat dál, když se na to podívám, hystericky se rozbrečím.
Tak naše budoucí Lattekage maturuje z matiky. Doufám, že si vylosuju dvojku, abych odmaturovala za jedna. Říkám si.. stojí mi to ty nervy? Ano stojí. Naivně věřím, že jediný problém jsou tyhlety pitomosti. Dokud nepříjdou další.
A nejvíc mě štve, že protože jsem se chovala jako kráva a neovládla jsem se, přišla jsem o jednu z nej pomocí, kterou jsem v tomto mohla mít. Ok, kdybych se nechovala jako kráva tehdy, tak by to přišlo stejně dřív nebo později, takže bych neměla řešit, nějaká kdyby.. když bych to stejně nebrala zpátky.
Je to jenom matika. A je to moje cesta ninji.
Vlastně proto píšu tento článek, abych se uklidnila, zatla zuby a dopočítala to.. protože jsem sakra HIKARI UMA a ta se NEVZDÁVÁ!!!

úterý 1. října 2013

Větičky oceánu polobytí

Občas si říkám a tohle je co za náhodu.
Ale pak si vzpomenu, že houby náhoda.. týpek s plánem.
Ale s tímhle co má za plány...
Jo je to sranda, ale ani ne.
Mému zasněnému podivnému stavu to moc nepomáhá, páč se z něj chci vymanit.
A je mi z něj divně.
Člověk občas přemýšlí...
Co to zas dělám?
Co se to děje?
Je to všechno skutečné?
A ono je.
A nebo není.
Faktem je, že zemák je hotov, kvalita poloviční a padá mi hlava a myšlenky plují oceánem polobytí.
A já reaguju na ujeté vlastnosti magnetu.
A už nechci jiný.
Ale co to zase melu.

neděle 29. září 2013

Tři relativní písmena

Proč, když se řekne BFF, není to navěky?
Občas je to pubertou..
   ,,Jste se pohádaly?''
   ,,Jo, nechci se o tom bavit.''
   *o týden později na fb X a Y, společné bíefefínkové fotó s milion mucq-I love 1D-foreva*
Občas se to hodí k ledu.
Ale v ledu to prý aspoň dýl vydrží.
V tom případě je to furt BFF, ne?
Já to tak mám~

pondělí 23. září 2013

Z planety ledových královen..

Tak se mi splnil sen.
Byla jsem v Tatrách...
..a jedla jsem tam Tatranku!
Je tam krásně.
Hned bych se tam vrátila.
Bůh je úžasně kreativní.

*Rysy - konečně na vrcholu, kolem mraky*
,,Pane, prosím, ať to tu kolem můžeme vidět!''
*v tom začne vát vítr a je vidno''
,,WOOOOOOW!!!''


středa 18. září 2013

A dneska je co za den? Den SP!

Prý úterý, tak to dobrou noc, bo zítra jako jediný den v týdnu na osum.
Haha.
Ale aspoň to zaržání si neodpustím.
Kdybychom se s Pegasem mohli bavit normálně, ocenila bych to.
Když se mají Pegasové sto let skvěle a pak najednou mají depku, jeho bolestný pohled je depresivní nejen pro toho kdo ho dodepčil.
Ale člověk si řekne, že původce Pegasovy depky má asi fakt talent.
Pěkně pitomý.
Cití se jako nemoc. Hlavně se jí vyhýbej, bo jinak kvůli ní chcípneš.
Se vsákne.
Stejně jako zítřejší zkoušení maturitních otázek.
A z matiky budu mít jedničku a je mi to jedno.
A Krokouš dneska pekl.
Těším se.
Vaškové jsou skvělí. Hlavně, když z holčičích keců berou nohy na ramena a pak se vrátí s hláškou:
,,Jestli chcete být ještě víc v pr..., jděte na chodbu, mají pizzu.''

Jo. Jsme takové společenstvo prdelí. Byl to takový v prdeli den. :D
Už aby byl čtvrtek a kobyla odjela do Tater s miss Vítězství a tatrankou, kterou spapinká při koukání na ohromný západ slunce, který mi nebude připomínat nádraží v mém rodném městě a Pegasův zdrcený pohled.

Pokud to čteš, tak se na mě vykašli a měj se skvěle.
Já si to klidně oddepčím i za tebe, jo?

úterý 10. září 2013

Hikari je strašný drsoň.

Víte co? Já vám na všechny jouniny, chuuniny a hlavně geniny a neninji, kašlu.
Jestli mě Táta bude chtít za někoho provdat, tak mě bude muset min. měsíc překecávat, abych s dotyčným začala chodit, ať bude sebevíc superninja s milionem allmighty jutsu.
Nehodlám totiž ztrácet čas tím, že budu fňukat místo toho, abych dělala užitečnější věci, prospěšnější mé vlasti a bližním nebo kazila si náladu natolik abych byla protivný vlasatý cynik a skládala morbidní básničky o tom jak jsem morbidní, když se těším na něco z čeho pak mám depky bez racionálního důvodu.
Ono to totiž nemá naprosto logiku. A z ufňukané slečny ninji, nikdy Lattekage nebude.. natož někdo jako ninja Ester.
Haha.
Takže smůla.
Min 2 roky o vás pánové nechci ani slyšet a pak si to řešte s tím nahoře, protože leda on mě přesvědčí o tom, že za to stojíte. Budete se muset sakra snažit a dvořit se mi jako princezně, protože proč? 
Protože za 1. můj Táta je Král, 
2. Dokonalý chlap JK mi k plnému životu stačí a budu klidně ''stará panna''.
Takže pokud jste bačkory, rovnou to vzdejte.
Teď teprve začíná pořádná zima.
IcePrincess mode on.
Adios.