Polarizované blbé náhody

Oranžová outdoor kofola s oranžovou jupí šťávou.
Okna se vzpínají, za stoly usedá večer.
Umřeme si ve čtvrtek a v pondělí se můžeme ukašlat k smrti.
Kdo mi koupí kofolu?
Portugalsko a Španělsko.
Kdo má čokoládu?
Obden a dnes zrovna ne.
Já nevím, kam jduuuu! *naráz okno*
To zvládneš.
Protože 11 + 7 je 18 stejně jako 9x2.
Jmenuješ se Gabriela a píšeš povídky o někom, kdo v tvém životě zatím neexistuje.

Kdo by za tím něco hledal, když i blbá sranda zhora stejně nic nemění.
Že by další šifra, kterou nikdy neztratím?
To abych si zavčasu udělala kopie.

Marie všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci. (Luk 2:19)

Hikari všechny ty blbé náhody uchovávala a zvažovala svým rozumem a nemohla se rozhodnout jestli se jim smát nebo je prostě ignorovat a zahodit je, protože nebuď paranoidní a nekresli si pohádky, ty vole - není na to čas.

Jsem mistryně ve skládání nepoletujících vlaštovek, ale to nevadí, protože jeřábové taky nelítaj a stejně jsou krásní. Stejně jako matematika, která tě přivádí v úžas i když si při ní rveš vlasy, Lociko.

Neutrální Švýcarsko,
..samozřejmě.