čtvrtek 28. listopadu 2013

Čokoládová dáma

Taková čokoláda po ránu fakt zvedne náladu.
Ještě, že na ní nemám alergii.
Včerejší Billy Talent večer mě skoro přešel a tak jsem dneska ani nezabila moc lidí.
Quo Vadis je super, hlavně, když jste se ještě nedostali k osmi kapitolám hořícího Říma a v tom Římě jste nedávno byli, takže si to hezky dokážete představit. Baví mě koukat pod pokličku jiným kulturám.
Taky mě baví koukat se na dokumenty a zkoumat životy významných historických osobností. Konkrétně významných politíků... ujíždím na Masarykovi a chci prozkoumat životy i těch dalších a proto jsem dneska vyjímečně v dějepise nespala a byla jak surikata.
Nejednou mě napadlo, že bych chtěla udělat pro ČR něco jako třeba Masaryk. Ani ne tak být v čele, ale spíš... Čechů, kteří mají svou zemi rádi a jde jim o lidi je málo. No.. a ještě míň jich vidíme v té vrcholné politice. Na rovinku... já opravdu nejsem vhodná osoba do vrcholné politiky, abych tam dělala to, co bych dělat chtěla. Být morálním vzorem pro lidi a vést zemi k něčemu alá světový mír a láska do všech srdcí... symbolizovat určité hodnoty, které dnešní společnosti chybí.. Jenžeeee, já nejsem ani dobrý morální vzor pro své spolužáky, tak se můžu jít bodnout a nemyslet na kraviny, jako že by mi to v tom kostýmku jako předsedkyni vlády slušelo a že jaké by to bylo být první dáma. Já, která zdrhá před zodpovědností i v malých věcech. Já, která nejsem věrná ani v malých věcech. Já, která nejsem schopná budovat vztahy s lidmi, kteří nejsou moje krevní skupina (a zrovna v tomhle jsem AB-). 

Hlavně ten poslední bod. Vždyť už se nemůžu dočkat, až budou prázdniny a toužím po tom nikoho nevidět a s nikým se nebavit (s vyjímkou tak 3 lidí a i to má svá omezení) a vzít si dovču v neexističnu, abych načerpala síly pro existečno. Natož zítra jen na nějakou víkendovku, kde bude hluk a budu muset být společenská až hrůza, jinak budou všichni buď ovlivněni mou blbou náladou, nebo ze mě dolovat, co mi jeeee a tím to ještě zhorší. Jak bych asi já dokázala reprezentovat ČR, usmívat se na všechny falešné lidi a udržet dobré mezinárodní vztahy? Tím, že by mi to slušelo v kostýmku a s vyčesanými vlasy do složitých drdolů by to asi nebylo. Na tohle ambice fakt nemám. Ani jako první dáma. To bych za 1. musela charitovat, 2. šlapalo by se po mě jako po koberci, 3. musela bych být furt perfiš, 4. furt se usmívat jako blbeček, 5. ještě k tomu být dokonalá manželka, 6. ještě toho manžela, co by byl prezident k tomu potřebujete.

Tááákže... chápeme že? Naprosto impossibru a ani to nechci :D
Eště jak vám všichni čumí do pusy a soukromí žádné, jediný drobek na klopě a už se na vás sletí jako na mršinu, protože tím, že jdete proti proudu se svou Pravdou a Láskou a Omáčkou všechny seštvete a rvete jim žíly. Rodinná dovolená.. zapomeň. A chudáci děti nemají čas, který potřebují, zvlčí a hned jste nejhorší rodiče na světě a co děláte v čele státu s tím přiblblým úsměvem a kecama o vzájemné solidaritě, zbavme se jich.
Tak fakt nechápu, proč jsem z toho ještě nevyrostla.
A pokud jsem z toho nevyrostla, než hledět nahoru, měla bych začít prvně hezky kolem sebe, protože společnost k lepšímu ovlivníme jedině my obyčejní lidé. Co zmůže jeden moudře mluvící u pultíku, když my na něj hodíme bobeček a budeme si žít to svoje na chuja?
Nu což, třeba do toho ještě dorostu, mám nějakých 22 let minimálně... 
Srandík.

Žádné komentáře:

Okomentovat