A dooost..

Už-nechci. Stačilo.

Potřebuju se pořádně vyspat. 

Zavřít se někam sama - jen já a JK.

Pryč od lidí.

Pryč od všeho.

A to velmi brzo!

Jen si protrpět další 2 dny..

Už aby to bylo.

Ještě, že jsou ty prázdniny. Potřebuju je jako kyslík.

Cítím se znovu jako malá, udepčená, agresivní prvačka.

Ok.. tu depku vlastně teoreticky nemám.

Prakticky vyhlížím správnou polohu ručiček na ciferníku.

Snažím se nezbláznit.

Umírám hlady, ale jsem tak smrtelně unavená, že nemám ani sílu se pořádně najíst a dobít se!

Ve škole buď spím, nebo jsem protivná nebo dělám, že spím, abych se nemusela s nikým bavit a nebo nepřítomně čumím do blba. (A nebo nadšeně počítám matiku, dokud mě to uklidňuje - tzn. dokud chápu, co počítám.)

A to je přesně ten důvod, proč musím mít cca 8 hodin spánku a alespoň jednou týdně půlden odpočinku.

Už jednou jsem takhle vyhořela a dostávala jsem se z toho zhruba půl roku. 

V pohodě.. jen další 2 dny a bude všechno zase fajn.

To zvládnu.

Nějak.

Nejsem v tom sama, že.

On mě nenechá umřít.

Do té doby se mě ale snažte neprovokovat, jsem jak nášlapná mina.

Dneska mě třeba nesmírně vytočilo, když mě někdo vzbudil, chtěl po mě pujčit sešit na okopírování a pak mu trvalo půlroku, než mi ho vrátil.

No tak pardon, ale.. sakra spím.. vidíš můj výraz? Ty si vážně chceš ode mě půjčit sešit? Ty nevidíš, že se mi ho sakra nechce hledat, protože nemám náladu na to bdít a natož něco dělat a komunikovat? Neslyšíš, že jsem nasraná? NEŘÍKALA JSI NÁHODOU, ŽE CHCEŠ OKOPÍROVAT JENOM NĚCO, PROTOŽE JSI TU PÁRKRÁT NEBYLA? To něco je teda celé učivo? No tak si to srovnej, já mám času dost, však už ten sešit jen budu brzy potřebovat k tomu, aby sis měla od koho příště kopírovat...

2 dny..

Jen 2 dny..

a zdají se jako věčnost.

Chci jen číst něco hezkého, což je vlastně cokoliv od lidí, které mám ráda, pokud nehovoří o jejich depce.. mít svatý pokoj a pořádně se vyspat.

Vypnout.

Nepřemýšlet.

Na chvíli nic neřešit.

Netrápit se.

Nesnít.

Neupínat se na věci, na které bych neměla.

A celkově neřešit věci, které bych měla a neměla.

Žádná škola.

Žádná matura.

Žádní lidi.
Žádná zodpovědnost.
Žádná povinnost.

Žádná minulost.

Žádná přítomnost.

Žádná budoucnost.

Nic.

Sladké a uklidňující nic.

A Lee Min Ho ve Faith třeba ^^
Na chvíli~