Už je to týden, kdy jsem odcestovala do jiné dimenze.
16.- 20.12. byl ve škole sice oddechový týden, pro mě byl ale velice psychicky náročný.
Jelikož jsem absurdní, bizardní a extrémní, zahájila jsem léčbu jednoho extrému, druhým extrémem.
Jak zchladit příliš vřelé city a emoce? Protikladnými!
Chcete být drsná ledová královna, i když jste vodový nanuk? Skryjte to za masku!
Čím hnusnější, tím chladněji to působí. Ooo chladnokrevná mrcha mode, to zchladí přece každého.
Nejste dokonalá, nejste nejlepší, nejste nic. Jste hnusná mrcha, o kterou si nestojí otřít ani boty.
Dokažte to!
I když jste vskutočnosti hromádka neštěstí, zoufalství.
A když se to provalí.. tak je průser, protože se vám to celé rozpadne navenek a tak zůstanou pouze rozvaliny uvnitř. Nemáte kam se schovat a zase tomu čelíte v plné síle. Zachovejte paniku a nic se vám nestane.
V tomto stavu je nejlepší jít hned po práci (kde jste si pomotali směnu) do kina. Jen sám se sebou. Člověk má dost času myslet na různé věci, přemýšlet.. občas probleskne nějaké ach kdyby, ach nebe, a já bych chtěla a už aby.
Kino je přeci místo, kam člověk normálně chodí sám.
A sám sežere střední popcorn a vypije střední coca colu.
To je přeci naprosto běžná praxe.
Předvánoční doba je také doba naprosto nenostalgická, naprosto nesentimentální a naprosto se všichni nemají rádi a nenakupují spolu vánoční dárky.
A tak jsem dorazila domů a v rámci zhrouceného mrcha mode, jsem se zoufalým krokem snažila získat alespoň důvod, proč být ublížená odtažitá princezna.
Žádná reakce na první frontě.
Na druhé frontě mrzuté počasí.
Na mé frontě.. brutální rozklad rozvalin, rozpad na atomy a chuť rozpad zastavit omlácením si hlavy o stěnu věže, vyskočením z věže.
Spásná myšlenka ... vymažeme okolí!
Sakra okolí je moc rozlehlé, vymažeme sebe!
Jak se můžu nejefektivněji smazat?
Totálně se odříznout!
A tak šel pryč facebook, šel pryč skype, twitter se smazal pouze ze záložek a blog jsem nechala jako pomník. Odjela jsem daleko. Daleko do hlubin Pierce the Veil a Sleeping with Sirens.
Do hlubin šílenství.
Fakt jsem si myslela, že zešílím.
Usla jsem už před devátou. Na druhý den mě čekala odpolední.
Odpolední, která byla naprosto maximálně pohodová.
Dopisovala jsem si do deníku, co se mi přihodilo a co jsem posrala od neděle po stužkováku, kdy jsem měla minulou šichtu, kterou jsem takto trávila. Deník je to nikoliv milý deníčku, ale milý JK.
Tím, jak jsem psala, co jsem prožívala (fyzicky aj psychicky) za poslední 2 týdny a prokládala to fyzickou prací, třídily se mi myšlenky a chmury odplouvaly. JK mě dával dokupy, jak jsem ho prosila.
Bez internetového kontaktu s okolím se můj život značně zjednodušil. Další den to samé, pokračování.. 2 týdny je přece jen dost. Míra pohody a pokoje se rozšířila. Cítila jsem se jako nový člověk.
Pondělí - míra pohody završena.
Netrápím se i když problémy existují.
Všechno je v pohodě.
Svět má opět barvy.
Nazí chlapi už ve mě nevzbuzují žádné emoce a naráz je vídám mnohem méně frekventovaně.
(předtím byly mrzuté a otrávené)
23.12.
Nemám už chuť na Pierce the Veil a Sleeping with Sirens.
24.12.
Instaluju skype. Píšu a zveřejňuji povídku/cosi, co mě napadlo při trávení dopoledne posloucháním koled a luštění sudoku s JK.
26.12.
Otvírám twitter.
Co se týče fb.. ano mám absťák a už bych si ho klidně obnovila, ale ne. Nejdřív v novém roce.
1. zbytečná ztráta času věcmi, které by mě akorát podráždily
2. starosti navíc
Ono se mé nervové zhroucení nebo co to bylo totiž netýkalo jen icequeen mode, ale i dalších věcí.
Každopádně bát se o mně nemusíte.
JK je se mnou a drží mě při smyslech a to nikoliv na hranici, ale ve stavu blízkém ultimateflegmatikmode, ve kterém mě obchází i depka z potencionálních depek jiných lidí. A jsem v pohodě i bez léčby naštváním. Už se to vynulovalo. Neutralizovalo.
Dokud si udržím hladinku, vše bude oukej.
Prostě musím svou racionální cílevědomou stránkou, která ví co je moje priorita, ovládnout tu iracionální šíleně emocionální a impulzivní čast mne, která si ráda dělá, co si umane a k čemu jí to táhne bez ohledu na důsledky v budoucnosti.
P.S.: Že mám na lepší nefunguje. Protože je nejlepší. Tedy bude.
Žádné komentáře:
Okomentovat