Zápisky z Říma 9.-15.10.13/3

Varování: V předchozích i budoucích Zápiscích vydaných v době pobytu se mohou vyskytovat četné překlepy a jiné nedostatky - zveřejňování přes mobil má mouchy.

***
Datum: 10.10.12
Čas: 9.20
Kde: kdesi v Itálii
Stav: tak tedy dobré ranko

     Mám hlad jak sviňa, dala bych si kafe a sedím v autobuse plném zutých bot. V Italii jsou hezké cihlové domy. Z těch titěrných cihel by se mi ale barák jak kráva stavět 100 let nechtěl. Jo a fakt tu mají balkóny s roletami a okna s okenicemi! Jsme cca 5h od Říma. Jestli jsem zaspala možnost dostat kafe, budu smutná. Do růžova sice vyspaná nejsem, ale až nás zase vypustí ven, budu hopsat jako veverka v lese. Co veverka v lese, ale JMELÍ! Co se ho letos urodilo. A víte, že jmelí je parazit? Ale jsou důležitější věci než jmelí. Třeba kafe. Protože je zadarmo!!!
     Zním jako Mich z Vyšších cílů hrdinů. Pro ujasnění nikdy jsem nebyla závislá na kafi! Ani tehdy. Je to trochu zveličeno. Mám ho jen ráda a když si ho můžu dát zdarma - neodolám!



***
Datum: 10.10.12
Čas: 11.44
Kde: kdesi v Itálii, kolem Florencie
Stav: chci šaty z 60. let amerických!

      Chvíli poté, co jsem dopsala minulý zápisek, stavěli jsme na benzínce. Miluju pocit vyčištěných zubů. (Musela jsem k tomu sice dospět ale teď na to nedám dopustit.. o tom, jaký na tom má podíl to že se od jisté doby děsím zubařky možná jindy). Dočkala jsem se svého espressa a pustila si Hairspray.
     Tento film/muzikál se právě zařadil mezi mé nejoblíbenější filmy. Má vše co dobrý film potřebuje. Dobré herce, skvělý soundtrack a hlavně hlubší myšlenku. Pobulela jsem si, nasmála se, občas obojí náraz.

     ,,Láska je dar. Mnoho lidí na to zapomíná. Takže počítejte s tím, že se vám to bude kterejkoliv blbec snažit překazit."
      ,,Takže mámu už znáte?"

     Přeji si, aby mě jednou někdo miloval tak jako Ednu, mámu hl.hrdinky. Tlustou, starou a klidně i neučesanou. Hm, počkat. Takový už tu jeden je a dokonce místo mě i zemřel (a vstal z mrtvých). Tak jo, tohle si na seznamu přání můžu odškrtnout.
     Během Hairspray jsme projížděli zase nějaký ujetý městský slalom, ze kterého mě rozbolel žaludek. Přecejen jsem si ten kinedrill vzít musela..
     Mám hroznou uchýlku na dobové šaty a účesy. Hrozně mne to fascinuje a nejradši bych to vše na sobě vyzkoušela. Ale zas.. snažší chtít vystylovat na 60.léta než sehnat hanbok (korejský tradiční šat), že..

***
Datum: 10.10.12
Čas: 17:22
Kde: Itálie, Řím, na pokoji
Stav: kdyby koně vrněli, tak vrním právě teď (Hyung mě rozčesává)

     Tak jsme dojeli. Ufff. Už před 2 hod, ale neměla jsem sílu, chopit se tužky dříve.
      Poslední 2h v buse stihly být ještě velmi dobrodružné. Kinedrill působil a vždy, když se vám chce hýbat nejmíň, je přestávka. Samozřejmě, že až o 45min později, než jste akutně potřebovali. To to kafe a čaj. SA's WC je strašidelné. Nic pro kaustrofobiky, ani mi se tam nelíbilo.
     Poslední hodinu jsem využila k přepisování zápisků z bloku do blogu, abych je mohla zveřejnit, co nejdřív (hned, co se dostanu k WiFi). Navíc v buse jsem měla nejvíc času na kravinky (teď si ukrádám spánek).
    
     Po příjezdu, jsme zamířili na nádraží a po koupení lítačky, šli na metro. Hemžilo se tam lidí, jakoby tam dávali něco zadarmo. Pár lidí muselo jet až dalším spojem, protože už se neměli kam vecpat.
     Ne zrovna příjemným způsobem a tak v ne zrovna nejlepším rozpoložení jsme se kodrcali do hotelu. Nic moc, záchody nic extra, ale je tu free WiFi! Teď už musím končit, máme nástup na lotofunrogether.