Návrat z Říma (brzy budou zveřejněny všechny zápisky.. už chybí cca jen 3) byl velkým kulturním šokem.
Kromě toho, že jsem i přesto, že jsem prakticky prospala celý den, usla o půlnoci. bylo pro mě dost překvapivé. A leze to na mě zas..
Párkrát jsem dnes sebevražedně přešla přes cestu..
To máte tak, když v Itálii chytnete manýry a máte odhadnuté vzdálenosti aneb stihne zastavit nestihne.
Stojím na přechodě, projede auto.. druhé je tak akorát, aby mi zastavilo.. tak jdu. Nevypadal nadšeně.
Že jsem magor, mi došlo až pak.
Byla jsem dnes celý den úplně mimo, takže žádné překvapení.
Dobíhání vlaku v gladách za deště a kosa jak z nosa mi vůbec nechyběla.
Ve škole jsem se nedokázala soustředit a jen jsem hrotila to, jak je všechno blbá náhoda, na kterou nevěřím. (To jakože nevěřím na náhodu a proto to nemůže být náhoda, i když bych si přála, protože by to bylo jednodušší.)
Míša nebyla ve škole. Těšila jsem se na ni. :(
Genetiku jsem podělala.. zasekal se mi harddisk a nebyla jsem schopna ty informace zpracovat. Byl totiž přehřátý.. musím vyměnit chladič. Kurňa. Funguj Hikari.
Z matiky čistý štít mít nebudu, ale tu jedničku mi ještě nikdo nebere. Hah! Všecko doženu a budete čubrnět. Matura aj vízo za jedna a basta. Když budu v klidu a nebudu jančit, omezím počet blbých chyb. To víme už dávno. Někteří jsou hezčí uvnitř, druzí navenek. Někteří maj přitažlivé tělo, druzí mozek. Lol.
Ve výtvarce jsem byla příjemná jak pepřák. Ale nakonec se mi ta světlehnědá vrstva docela povedla. Šak ono se to zas nějak doklepe, jak ty broskve a já z tej ženské budu unešená, jak děcko z vánočního stromku.
Aspoň, že hyung je šťastná. Není nic krásnějšího, než šťastný hyung. Vlastně jo.. no to je fuk.
Mám z nich radost.
Měla bych zapracovat na tom, aby se ten harddisk zase normálně rozjel a koník byl zas taky happy. Moje nehty to jistě ocení, když chci mít hezké drápky na Stužkovák. Možná je to tím, že potřebuju vypnout a vypadnout od lidí. Ve chvíli, kdy už se přibližujou i ti, u kterých byste to nečekali a staří známí mají furt stejně pitomé kecy.. ok vypnula jsem naposledy v Tatrách a pak teoreticky byl volný víkend po nich. Hm dva týdny bez ''volného dne''. To jde poznat. Ty dva týdny byly hodně náročné a o víkendu jedu zase pryč. Buď se pominu nebo někomu ublížím. Ach. To druhé se mi daří běžně. Tak to nic nového.
Dejte mi pásku a přivažte mě ke stromu do lesa. Bude mi tam dobře a vám taky. A nebo mě prostě mějte rádi, usmívejte se na mě, řeknete mi něco milého či povzbudivého, napište mi pohádku, nakreslete mi něco, kupte mi něco hezkého či dobrého a.. obejměte mě pokud jste hyung nebo Míša s mandarinkou, nebo B. Ale ne moc dlouho - krátce, ale intenzivně. (Asi fakt krize co?)
B. mi totiž dnes zvedla náladu. Konečně jsem slyšela něco o tom, že nedělám vždy všechno blbě. A když něco blbě udělám, není to konec světa a může to posloužit něčemu, co nakonec dobré bude. A že prý nejsem paranoidní. To se mi ulevilo. Teď jen najít tu střední cestu. A znovu zapadnout do trpělivého modu. Ta víkendovka s tlupou malých děcek, možná nebude zas tak špatná věc. Zašiju se v kuchyni a budu vařit. Uhm.. ok.. chci vidět, jak to dám, aniž by se někomu či něčemu něco stalo.
Prostě a jednoduše bych se měla pořádně dobít od Zdroje. Sama to nedávám a odchází mi baterka.
Jsem unavená a třískaj se mnou hormony~
Žádné komentáře:
Okomentovat