neděle 13. října 2013

Zápisky z Říma 9.-15.10.13/4

Datum: 10.10.13
Čas: 22.41
Kde: opět na pokoji, Itálie
Stav: ztahaná jak kůň po dostizích

     Italská doprava mě dojímá čím dál víc. Nebo spíš děsí a přivádí k šílenství. Ti, kdo mě znají osobně ví, jak jančím, když jede auto a já panikařím, že nás zajede. Takto to tu funguje běžně. Jezdí tu jak prasata a lidi tu skáčou do vozovky, kde a jak se jim zamane (i na červenou). Stojí mi z toho vlasy.

     Zpátky k programu... Skočili jsme si na večeři. Jedni do sámošky, druzí na pizzu. Já, ač jsem stálé měla řízky, stejně jsme s Krák zvolily první možnost. O pizzu jsem ale nepřišla... Adam nebyl spokojen a tak jsem mu od ní pomohla. Brambory a ananas hold mají stejnou barvu. Nic extra nebyla, ale byla zdarma, jistě chápete.
      Jeli jsme strašidelným busem kamsi a spolužačka se mnou řešila, co chci studovat a měla známé kecy o uplatnění. Dejte pokoj. Jasně, že se uplatním líp než s obyčejnou čj. IVT je všude a bude ještě víc.. a někdo tu čj musí znát do hloubky, ať to má úroveň.

     Noční Řím je krásný, to se musí nechat..nebezpečný..ale nudila jsem se a utratila "nekřesťanské" peníze za nášup zmrzliny, protože jsem prostě chtěla ten větší kelímek no. Byla výborná..jen jsem si mohla vybrat sladší kombinaci, ty dvě kyselé byly oproti malé porci sladké moc - jahoda, lemon, passionfruit.
     Jestli jsem se nudila proto, že je mi smutno a radši bych blbla ve škole nebo proto, že jsem toho moc nenaspala, nebo obojí, nevím. Ke konci jsem už byla protivná a rozčilovala se kvůli dřívějšího rozhovoru o VŠ. Aneb..neštvěte se mi furt do toho. Nejradši bych se za 5 let stala.. Miss ČR nebo něco takového. Ne tou ne.

    Snad si zítřek užiju víc a nezůstane to u mých keců typu: ,,Proč jen mě na výletech do zahraničí baví nejvíc cesty busem?". Je mi divně, snad je to ta únava.
     Každopádně, v pokoji máme veselo a už se těším na blbé kecy ohledně ranní sešn s JK. Navrhla jsem to Mr.L. já, tak to nechte sežrat mi. Za zády vám to jde stejně nejlíp. A doufám, že tam nebudeme jen my dva. Mám totiž během výletů a tak problém, zůstat plně napojena na zdroj (JK) a tahle ranní setkání mi hodně pomáhají a není lepší způsob, jak začít den. Je to povzbuzující. Když se setkají 2 nebo 3 a víc v Jeho jménu, Táta je vyslyší a je uprostřed nich.
     Samo, že je důležité najít si čas i osobně (nej.kámoše si neuděláte přes prostředníky), ale i společnost lidí je důležitá a hraje velmi důležitou roli. Min. v mém životě mě mnohokrát přidržela nad vodou a pomohla mi dostat se z mnoha životních patálií. Jako rodina. Však taky my, kteří jsme pozvali Ježíše  do svého života, přijali očištění od té naší špíny a necháme se jim v životě vést, Boží rodinou jsme. Tyhle věci a mnohem víc najdete v Bibli, ale jsem moc utahaná na to, abych to teď přesně hledala. Valím do hajan.

P.S.: Miluju, když mi někdo češe vlasy a Krokouš to umí nejlíp.
P.P.S.: První noc a už se nám povedlo jednoho exota ztratit. Ale brzy se našel a vše ok. Metro no jutsu. Hádejte, kdo to byyyl..
P.P.P.S.: Absurdní je, že bych dopadla stejně, kdyby dřív nenašel mou lítačku, co mi vypadla - to je jedno velké díky Bohu, bo mi zachránil krk v podobě 24€
    

Žádné komentáře:

Okomentovat